Kosení – Návrat do světa zabijáckých influencerů | RECENZE

Cvičení možná dělá mistra, ale co když neměl v povaze být smrtkou? Závodní kůň může proběhnout cílovou čárou několik délek před stádem, ale nikdy, ani do skonání věků, se nenaučí létat...

Svět, ve kterém žijeme

Nějaká fakta pro nováčky. Budoucnost je zářná, lidé budou zdraví, mladí, krásní a nesmrtelní. Než začnete vzdychat nad vizí dokonalého světa, přečtěte si následující řádky. Fakt, že lidi přestanou umírat totiž s sebou nese jedno velké minus, a tím je omezená kapacita té modré šišky, na které žijeme. Řešením se staly smrtky, lidé speciálně vybraní k tomu, aby udržovaly počty lidí v přijatelných mezích. Legalizovaní zabijáci – a sakra!

Dokonalá utopie by nevznikla nebýt super entity zvané Nimbus, dokonalé umělé inteligence, která dovolila lidstvu okusit blahobyt tak, jak to dřív v minulosti nebylo myslitelné. Nimbus měl ale jedno důležité omezení – nemohl žádným způsobem zasahovat do počínání smrtek.

Vědomí se mu vracelo pomalu. Zpočátku si sám sebe nijak neuvědomoval, jako novorozenec. Byl zároveň vším ve vesmíru a naprosto ničím...

Kosení

Kaleidoskop smrti

Kosení není Nealova sólo sbírka, ale jedná se o dílo několika autorů, kteří se na vzniku podíleli, takže směsice příběhů je opravdu pestrá, někdy k dobru, jindy spíše ke škodě. Narozdíl od původní trilogie je výsledná kvalita dosti kolísavá, ne že by člověk narazil vyloženě na nějaký průšvih, ale pár povídek jsem prachsprostě prozíval až ke konci, kdy jsem si oddychl, že to mám za sebou. Ale nebojte se, přešlapů nebylo moc.

Nebudu poukazovat na každou povídku, co se mi nelíbila, ale zkusím to nějak shrnout. Asi třetina povídek se věnuje představování nových smrtek z různých koutů světa. Neměl jsem pocit, že by mě to nějak obohatilo, protože to do celkového konceptu nepřineslo nic nového. To, že je spousta smrtek egomaniakální, sebestředná a jinak podivná, není pro znalce série žádné překvapení, takže představení dalších takových charakterů bylo jen opakováním téhož.

Letos měl sál Všech svatých v sobě něco příliš zneklidňujícího. Makabróznost přecházející od čehosi temně rozmarného do hluboce znepokojivého...

Potenciál

Nyní jsme se dopracovali do závěrečného koutku chvály. Bylo několik příběhů rozvíjejících svět známých postav, mezi nimiž jsou takové legendy jako ctihodná smrtka Marie Currie, či Citřin bratr Ben, pro kterého si osud také přichystal zajímavou podívanou. Dále tu máme několik příběhů rozvíjející závěr třetího dílu Zvon, které mě zahřály u srdce a pak už zbývají jen ty nejblýskavější perly, které bych rád vyzdvihl jmenovitě. Každá sbírka má své šampiony, kteří září na míle daleko.

Jako první mě napadá Marsovská minuta, povídka, která odkrývá mladický život smrtky nového řádu, Roberta Goddarda, a je to vskutku velkolepé odkrytí. Je to origin záporáka, jak se sluší a patří. Další můj miláček je povídka Spát, snad i kosit, která mě uhranula svojí neotřelou originalitou. Kosení ve virtuální realitě, to je něco co mi dlouho nedá spát. A do třetice zmíním Nezvedeneckou uličku, protože mám rád vše, co se týká všemocného Nimba, a hlavně proto, že myšlenka nezvedenců, co by vyděděnců odmítající běžný život, se mi jeví velice sympaticky.

Všechno jednou končí a ani tato recenze není výjimkou. Pokud se vás moje počáteční příkrost dotkla, pak se vám omlouvám, a věřte, že to nešlo jinak. Tvorbu Neala Shustermana miluji, jeho trilogii Smrtka stavím na piedestal, ale bylo třeba poukázat na to, že i mistr může občas šlápnout vedle. Užijte si čtení. Tak zase někdy příště. Na přečtenou