12 největších útrap knihomola

#1 Nedostatek času na čtení

Začněme hned tím nejzávažnějším problémem. Den má 24 hodin, během kterých musíme stihnout školu, práci (nebo obojí), domácí povinnosti, osobní život, spánek a mnohdy ještě další záležitosti. Jenže knihomol potřebuje navíc čas na paralelní životy, které se odehrávají v knížkách. Není tedy vůbec fér, že máme na všechny tyhle aktivity jen 1 440 minut stejně jako ostatní smrtelníci. Následkem toho roste náš seznam titulů, které si chceme přečíst a netušíme, jestli se vůbec někdy dostaneme na jeho konec. Zkusme se na to ale podívat pozitivně. Není skvělé mít pořád tolik věcí, na které se můžeme těšit?

#2 Výplata je prostě vždycky moc malá

Cesta KOLEM knihkupectví se obvykle změní na cestu DO knihkupectví. Nikdy nám to nedá, abychom nevstoupili dovnitř. Nasát tu typickou vůni a pokochat se pohledem na tolik knih na jednom místě je zkrátka tak naplňující. Ale dejme si ruku na srdce – u koukání to ve většině případů nekončí. Rázem v ruce držíme nejméně 2 knihy, které zkrátka musíme hned teď mít. Co na tom, že už jsme tu nechali velkou část výplaty minulý týden a po zbytek měsíce se nejspíš budeme živit převážně rohlíky.

#3 Knihovna nejde nafouknout

Tenhle problém úzce souvisí s bodem číslo 2. S přibývajícími knihami nám závratně mizí i prostor, kam je ukládat. V knihovničce vrstvíme tituly vedle sebe, na sebe i za sebe jako bychom chtěli vytvořit pevnost. Hledání nových míst, kam je umístit, tak nikdy nekončí. A pokud si pořídíme další knihovničku, je to jen dočasné řešení, protože v ní bude zase brzy plno.

#4 Nejasná výslovnost

S touhle záležitostí se knihomolové potýkají hlavně při čtení severských autorů. Například Siri Petterson nás pěkně potrápila v Havraních kruzích neznámými a těžce vyslovitelnými slovy jako je například „kolkagga“ nebo „Darkdaggar“. Na první pohled nevypadají nijak krkolomně, ale podívejte se na ně pořádně a zkuste je vyřknout nahlas. Někteří z nás zkrátka nemohou to slovíčko přeskočit a číst dál. Ne, musejí si ho písmenko po písmenku přeříkat. Nejhorší chvíle ovšem přichází, když je třeba to dané slovíčko vyslovit nahlas před dalšími lidmi. Co když ho vyslovíme špatně? Nikdo z nás se nechce ztrapnit, takže mezi těmito podivnými slovy v konverzacích kličkujeme jako kočka mezi smečkou rozzuřených psů.

#5 Překlepy a gramatické chyby

Kromě prapodivných slov, které se špatně čtou, nás dokáží vyvést z míry i chyby v textu. Překlepy se dají ještě s přimhouřeným okem nějak tolerovat, ale hrubky? Ty jsou, zvlášť pro speciální druh knihomola zvaný „grammar nazi“, naprosto nepřipustitelnou záležitostí.

#6 Knižní kocovina

Každý správný knihomol si alespoň jednou knižní kocovinou určitě prošel. V praxi to znamená, že nedokážete začít číst další příběh, protože jste duchem stále přítomni v tom předchozím. Mně se to stalo například s Dívkou na kusy či Hunger Games .

#7 Zpackaná filmová verze

Trnem v oku většiny knihomolů jsou zkrátka filmové verze. Není to vždy tak úplně vina filmařů, kteří do stanovené stopáže nestihnou vměstnat všechen děj z knížky. Často za to může i naše živá představivost, která nám vykresluje všechny postavy i místa a naše mysl určuje, jak má daný hrdina vypadat, jaký má hlas i oblečení. To se ale často neshoduje s filmovým zpracováním a my jsme poté nebetyčně zklamaní či dokonce popuzení, jak to ti tvůrci zase zpackali a jakého nesympatického herce či herečku do role obsadili.

#8 Nekontrolovatelné emoce

Nenadálé úmrtí, velmi vtipné souvětí nebo snad slzy dojetí? Emoce se vás neptají na vhodnou chvíli. Pokud zrovna čtete vtipnou pasáž, neubráníte se tomu, abyste vyprskli smíchy a je jedno, jestli právě jedete tramvají nebo sedíte v pohodlí domova. V tu chvíli vypadáte jako blázen. Ale nebojte, nejste ani první, ani poslední knihomol, kterému se to kdy stalo. Hlavně, že jste šťastní, ne? A vůbec! Tyhle emotivní pasáže by měly být nějak barevně označeny, abychom si je nechali na tu správnou chvíli.

#9 Spoilery – číhají všude!

Ať už chceme nebo ne, občas nám zásadní momenty příběhu zkrátka někdo vyzradí. Není tak moc důležité, jestli se je dozvíme od kamaráda (dobře, toho aspoň můžeme řádně potrestat), Facebooku nebo třeba komentáře na nějakém fóru – výsledek je stejně fatální.

#10 Někdo chce půjčit knížku

Tohle je pro knihomola snad ten nejhorší trest – zvlášť, pokud se jedná o někoho, koho máte rádi. Nechcete ho zklamat odmítnutím, ale ještě méně toužíte svou knížku skutečně půjčit. Co když dotyčný ohne stránku? Znehodnotí obálku? Nedej bože, co když nad tou knížkou bude JÍST? Ne, v tuhle chvíli jdou všechny city stranou. Knížky se zkrátka NEPŮJČUJÍ!

#11 Série, co nechcete číst, ale „musíte“

Byť to možná někoho překvapí, na světě existuje spousta knihomolů, kteří nechtějí číst série. Je to zkrátka tak nějak zavazující. Nemůžete totiž skončit u prvního dílu, protože v něm často zůstávají nezodpovězené otázky, které osvětlí až pokračování. A když už přelouskáte i to pokračování, nechcete přece zůstat jenom u toho a zanechat sérii rozečtenou, že? Takže se vlastně ženete za dalšími a dalšími díly, často i tehdy, když už vás to ani moc nebaví. Nedej bože, pokud si zvolíte zdlouhavou ságu typu Upíří deníky, která zatím čítá 17 dílů. To sami sebe odsoudíte na knihomolskou sériovou věčnost, která možná nikdy neskončí.

#12 Čekání na další díl

Pokud se nesete na vlně knižních sérií, jistě znáte ten nepříjemný pocit čekání na další díl. Navíc knihomolí odpočet času do vydání pokračování se táhne daleko pomaleji, než je tomu u ostatních záležitostí. I kdyby to měl být kalendářní týden, v knihomolském měřítku je to zkrátka hooodně dlouho. A když už se toho vytouženého pokračování konečně dočkáte, hrozí dva scénáře:

a) Příšerné zklamání - Nuda, nepochopitelné jednání ústřední postavy, předvídatelnost, odbytý děj – všichni jsme se s tímhle zklamáním už setkali. V tu chvíli nás napadá otázka, zda autor/ka skutečně myslel/a vážně, nebo se jedná o nějaký trest vůči fanouškům.

b) Další díl se vydávat nebude - Snad horší než zpackané pokračování, je žádné pokračování. Nakladatelství si sem tam usmyslí, že sérii v půlce utne a už ji vydávat nebude. Často je to z důvodu nižší rentability, než byla předpokládaná. Takto zaplakali například fanoušci série Horečka.