Blízcí E-kniha

Tahle kniha je tím pravým zástupcem české depky. Bára, holka z města, se s přítelem Igorem odstěhuje na vesnici, kde žije jeho rodina. Jenže Igorova rodina je naprosto příšerná. Tchyně Jarka se Báru snaží zmanipulovat stejně, jako se jí to daří s ostatními členy rodiny, ale Bára se jentak nedá. Zbytek rodiny buď pasivně přihlíží Jarčiným manipulacím a zásahům do soukromí, nebo se chová ještě hůř. A pak je tam Petra - Bářina skorošvagrová. Navenek vypadá jako spokojená žena v domácnosti, která s Jarkou táhne za jeden provaz, ale uvnitř ní se odehrává už léta boj. Boj o přežití v téhle rodině. Každý kdo tuhle knihu zatím přečetl o ní prohlásil: “Já být Bára, tak zdrhám!” A mají pravdu! Já bych taky zdrhala. Za tohle zacházení a ponižování žádná láska nestojí. Bára je silná hlavní hrdinka, která má nervy snad ze železa, mně už by dávno bouchly saze. Moc mě bavilo sledovat, jak si poradí s takovou šílenou situací Četlo se to úžasně, už od prvních stránek jsem věděla, že si příběh užiju. A taky že jo! Většinu knihy jsem teda byla nesmírně naštvaná na téměř všechny hrdiny v knize, ale o tom to je. Jo, emoce tahle kniha rozhodně vyvolává. Konec knihy mi ale bohužel nesedl takže za něj dávám o půl hvězdy méně, ale až na to je to opravdu jízda, která stojí za to, přečtete si ji

Čtivá i když ne zrovna optimisticky naladěná kniha. Co dokáže udělat výchova v děcáku a jak se modely výchovy předávají dál a dál. Jak toto utnout se snaží Bára která čelí ne jedné kruté a nevhodné zkušenosti ze strany tchýně. Nakonec pochopí že i švagrová má spoustu špatných zkušeností a snaží se jednat a dávají vše do pořádku aby se konečně uzavřel kruh a všichni pochopili že násilí ať ve vztahu k dětem nebo příbuznému je špatně. Vzorce chování se musí změnit

Fotografka Bára se přestěhuje na vesnici za svým přítelem. Brzy však zjišťuje, že to nebyl úplně dobrý nápad. Místní jí nerozumí a s přítelovou rodinou se dostává jen do konfliktů. Jediná blízká osoba pro ni začíná být švagrová Petra a díky ní poznává, že obrázek rodinné idyly zakrývá spoustu bolesti. Wau! Tohle byla skvělá knížka. Prožívala jsem každičké slovo, každičké písmeno. Celé mě to semlelo, zmuchlalo do kuličky a odhodilo. Silné, bolavé, skvěle napsané! Tak nějak jsem tušila, že mám v rukou dobrou knihu, už autorčina prvotina Mezi nimi mě moc bavila. Tady je však vidět neskutečný posun. Blízcí jsou rozhodně lepší a vyzrálejší. Autorka píše opravdu uvěřitelně. Měla jsem pocit, že hlavní hrdinku Báru znám, že jí rozumím. Je tu zpracováno spoustu vážných témat, ať už je to otázka mateřství, rodinných a partnerských vztahů a mnoho dalších, které si však v knize objevíte sami. Je to smutná a bolavá knížka, avšak ze života. Je možné, že se v některých místech najdete anebo tam potkáte někoho ze svého okolí. Knížku jsem nemohla odložit, příběh mě vtáhnul a hodně se mě dotknul. Konec jsem pak četla dlouho, protože přes slzy jsem neviděla na písmenka…. V knihách potřebuji emoce, tady jich bylo neskutečně moc, a přitom to bylo celé uvěřitelné a neskutečně reálné. Jo a nesmím zapomenout na nádhernou obálku, která se moc povedla.

Měla jsem možnost si knihu přečíst ještě, než oficiálně vyjde. (Oficiálně vychází 27.2.2025). Zaujala mě anotací a obálkou, tak jsem se do ní pustila a neudělala jsem chybu. I když jsem už o Veronice slyšela, toto byla má první kniha, která se ke mně dostala a teď po dočtení vím, že určitě nebyla poslední. Příběh Báry a Petry se mi vryl pod kůži. Zdá se, že se jedná o rodinný román, ale je v něm o hodně víc. Při každém otočení stránky jsem přemýšlela o svém životě a o tom, jak má někdo štěstí na lidi kolem sebe a někdo takovou smůlu. Co vede lidi, aby se chovaly tak odporně jako matka Igora. Co se člověku muselo v životě stát, že je ochotný a schopný ubližovat všem ve svém okolí.

"Brečím, dokud neusnu, hlučným hodinám navzdory. Kéž by takový virvál dělaly i ty moje biologické." Bára se přestěhuje s Igorem na vesnici, poblíž domu, kde žije jeho rodina. Za vztah s ním je šťastná, i když není ideální, přesto však neví zda je to to, co v životě potřebuje a jestli jí to stačí. Nechce se vázat, nepřijde si na to dost dospělá. Velký tlak na ní utváří tchyně Jarka a další manželovo nejbližší. A Bára? Čím více se noří do propasti rodinných vztahů, tím víc jí to děsí a utvrzuje v tom, že tohle od života opravdu nechce. Ale jak z toho ven, teď když to už nezáleží jen na ní... Tato kniha ve mě rezonuje ještě teď! Nepamatuju, kdy naposled jsem četla něco tak surového, opravdového, osobního. Autorka je mi svým stylem psaní "Blízká". Píše obyčejně, ale přitom naléhavě. Díky tomu je to všechno velmi živé a autentické. Knížku jsem si vychutnávala, na čtení jsem nespěchala, nechala jsem v sobě ty pocity, co ve mě vyvolávala, pěkně odležet a přemýšlela jsem nad tím, co se Báře a později i Petře v životě odehrávalo a jaký dopad to na ně a jejich blízké mělo. Je to těžké čtení, bolestivé, ale stojí za to! Kdybych měla klobouk, smeknu. Nejzaslouženějších 5 hvězdiček, bylo mi ctí si tohle přečíst