Recenze na knihu
Už jsou tady Velikonoce Vanda Bruckner

Mnohokrát jsem si pokládala otázku, jak se dříve oslavovaly tyto svátky. O Vánocích se snažím nějaké tradice dodržovat, ale na Velikonoce už nikoliv. V knize se opět vrátíte do krkonošské vesničky k rodince s dětmi a společně si přečtete, jak šel čas od 6. ledna do Velikonočního pondělí. Příběh je protkán tradicemi, nádhernými ilustracemi a recepty. Jak jsem očekávala, spoustu tradic a zvyků jsem neznala. Respektive jsem nevěděla jejich význam. Tato kniha není určená jen dětem, ale i dospělým. Sedněte si s dětmi a vypravte se do kouzelného příběhu, protože na Vás dýchne dávnější doba. Obecně mi lidé přišli více semknutí a spojený s přírodou. Tato knížka Vás nejen obohatí o zajímavé informace, ale zároveň se pozastavíte a začněte přemýšlet, zda trošku nespomalit a aspoň trochu se nevrátit ke kořenům. Co Vám budu povídat, větší pohlazení po duši jsem už dlouho nečetla. Určitě si chci pořídit i předchozí autorčinu knihu a budu se těšit na další, protože přesně takové k ohy chci svému synovi předčítat. *Spolupráce s Knihy Dobrovský

Obě knížky obdržela od autorky manželka a moc se jí líbily. V obou knížkách spisovatelka přibližuje čtenářům zvyky a tradice obou hlavních křesťanských svátků, které jsou už dnes buď zapomenuty, nebo se z dnešní doby pomalu vytrácejí, což je velká škoda. Obě knihy jsou čtivé. Věřím, že e od autorky dočkáme dalších hezkých knížek. Voříšková Hana

Opravdu nádherná knížka, jak po vizuální, tak obsahové stránce. Ideální je na společné čtení s dětmi, ale pro mě byla také velmi poučná, protože o Velikonocích nevím vlastně téměř nic. Knížka nás provádí obdobím od 6.ledna do Velikonočního pondělí prostřednictvím jedné rodiny z krkonošské vesnice. Vyprávění doprovází krásné celostránkové barevné ilustrace, takže to bavilo i 3leťáka, i když jsme spolu ještě nedošli do konce. Knížku si určitě doma ponechám na připomínání všech možných tradic a receptů v období Velikonoc. Určitě si pořídím i autorčinu vánoční knížku. Jsem nadšená, je to pohlazení po duši :)

NÁDHERA. Jednoznačně. Tak kouzelně napsanou knížku jako tuhle jsem dlouho nečetla, navíc doplněnou o krásné ilustrace. Kniha nás zavádí do Krkonošské vesničky k rodině s malými dětmi. Začíná 6.ledna na Tři krále a končí Velikonočním pondělím. Najdete tu krásný příběh, ale také jednotlivé zvyky a tradice, které se dříve dodržovaly. Musím se přiznat, že spoustu věcí jsem neznala. Víte, proč se Popeleční středě takhle říká? Proč je popel důležitý a jaký má význam? Co je to pučálka a jak se připravuje? Co značí poniklecké preclíky zavěšené na stromech a keřích? Proč se druhé postní neděli říkalo “liščí neděle” ? Najdete tu také plno starých receptů - mě nejvíc zaujaly Družbance, které musím určitě vyzkoušet, pokud si tedy poradím s droždím. Víte, jakou symboliku mají pentle na velikonoční pomlázce? Ne? Já už ano, a až se jednou syn vrátí z pomlázky jen s červenými pentlemi, bude jasno. Zamilovala jsem se do pejska Ponožky, stejně jako děti Anička a Tomášek. Příběh plynul pozvolna, nikam se nespěchalo. Byl to takový balzám na duši. I to namlouvání mělo svůj přesný řád a tradici. U čtení jsem se neustále usmívala a věřím, že se ke knížce budu vracet ať už s dětmi nebo sama. Navíc už po ní pokukovala i moje máma a babička. Takže bude asi cestovat po rodině. “19.3.- Svatý Josef s tváří milou končí zimu plnou silou.” Teď si musím ještě pořídit předchozí knihu od autorky, Už jsou tady Vánoce.

Zvyky a tradice Velikonoc se vám v této knize ukážou jako na dlani. Volné pokračování knihy Už jsou tady Vánoce je opět naprosto dokonalé. Ta stará doba na vás čiší z každé stránky a člověk má hned chuť běhat bosí po loukách s větrem ve vlasech. . Opět se ocitneme ve vesničce Na Vršku a spolu s Tomáškem a Aničkou budeme zkoumat krásy Velikonočních tradic. Začínáme na Tři krále a pokračujeme časem masopustu, až se dostaneme až do měsíce března. Věděli jste, že třetí neděle je Kýchavá? A co to vlastně znamená? Nebo proč se páté neděli říká Smrtná? . Přiznám se, že i já se dozvěděla spoustu nových informací a o to víc se na Velikonoce těším. Kubíkovi se čtení moc líbilo, dokonce četl nějaké odstavce sám. A hned jsme přemýšleli, co z toho použijeme a jak si letošní Velikonoce uděláme zase o něco krásnější! . Dnes je ten svět strašně na sílu a všechno to krásné se pomalu vytrácí. Spousta lidí slaví svátky, ale vlastně ani neví, co doopravdy oslavují. Zkusila jsem se ve svém okolí zeptat například na to, proč se o Velikonocích barví právě vajíčka - ale správnou odpověď nevěděla ani polovina. A tak jsem za tyto knihy neuvěřitelně ráda a beru je jako takový rodinný poklad. Něco, co by se nemělo zašlapávat, ale naopak znovu pozvednout!

Pokud jste si alespoň jednou položili otázku: "A jak to vlastně bylo dřív?", tato kniha vám dá hodně. A spolu s předchozím dílem (Už jsou tady Vánoce), na který tato kniha volně navazuje tvoří dokonalou dvojici zvyků a tradic. ••• Spolu s rodinou z krkonošské vesničky dál prožíváme jarní období okolo roku 1952. Zažíváme s nimi poselství Tří králů, pořádnou zabijačku se vším všudy, masopust se všemi maskami a zvyky a samozřejmě velikonoce takové, jaké byly dřív. Také si někdo může připomenout nebo jako já dozvědět se, co znamenají jednotlivé názvy dnů (černá neděle, tučný čtvrtek, modré pondělí, a další...) a co se v nich dodržuje. Také co je pučálka, ušelo nebo pražmo, jak se uchovávaly potraviny nebo proč vlastně trháme kočičky? To a další skvělé věci, na které se v dnešní době zapomíná. Nechybí recepty, pranostiky na leden, únor a březen, které knize dávají tečku za celým příběhem. ••• Tuto (i předchozí) knihu opravdu doporučuji jak dospělým, tak i dětem. Vše je velmi jednoduše a nenásilně vysvětleno formou příběhu, což si dovolím říct, děti vždycky baví víc. Jedinou nevýhodu této knihy nevidím ani tak v příběhu, jako ve vazbě. Je opravdu až moc pevná a tvrdá a někdy jsem se s knihou doslova prala.

Povídání o dřívější době a zvycích. Kniha začíná v době Tří králů a provede nás dobou masopustu, postní, svatým týdnem před Velikonocemi a samotnou oslavou Velikonoc. Přiznám se, že spoustu toho znám a nadále dodržuji i se svou rodinou. Něco už bohužel neznám. Názvy neděl v postní době mi nic neříká. Ve svatém týdnu znám Květnou neděli a od Zeleného čtvrtka již zvyky dodržuji. Předešlé dny jsem neznala. Čte se to velmi dobře, dýchlo to na mě dřívější dobou, kdy i namlouvání mělo svá pravidla a bylo velmi, velmi pozvolné a vlastně to bylo hezké. Už od samého počátku k sobě dříve než lásku chovali navzájem úctu a to je možná to nejdůležitější pro šťastné a dlouhé manželství. Lidé byli více spjati s přírodou a Bohem a byli pokornější, více si navzájem pomáhali, žili z mála. Je fakt, že některé věci a pokrok nezastavíme, ale nad spoustou věcí by se zamyslet dalo. Mimo jiné jsou v knize nádherné ilustrace a recepty jídel v postní době a na Velikonoce. A musím s hrdostí říct, že jídla doma vařím. Kyselo, Bílá polévka (bramboračka) tam se mi trochu rozcházel recept v přípravě vajec, ale jinak byl recept stejný. Bramborové placky, Velikonoční nádivka nebo barvení vajec. Modrou přírodní barvu jsem neznala jak získám, tak letos vyzkouším i tu. Knihu doporučuji a já si musím pořídit i knihu Už jsou tady Vánoce. :)